Charakteristika:
Nejčastějším projevem je úhyn mláďat andulek okolo 15. dne věku a poruchy opeření přeživších jedinců, dříve označované jako tzv. „francouzské pelichání“. Postižení ptáci neschopní letu se nazývají také „skokani“. Andulky, které onemocní po 15. dni věku, trpí zvětšením břicha, chudokrevností a krváceninami v podkoží. Andulky starší než 1 měsíc většinou klinicky neonemocní. Skrytě infikované andulky nebo ty, které přežily první nápor infekce, jsou zdrojem dalšího šíření viru. Mláďata ostatních druhů papoušků obvykle onemocní mezi 4 až 16 týdny stáří, narozdíl od andulek bývá u nich přetrvávající infekce vzácná. Nápadné jsou podkožní krváceniny, poruchy srážlivosti krve a žlutá moč, u některých ptáků se vyvíjí i nervové příznaky, ochrnutí. Byla popsána i chronická forma onemocnění, projevující se hubnutím, občasným nechutenstvím, zvýšeným močením, poruchou opeření a opakovanými bakteriálními infekcemi. Vzácně onemocní i dospělí papoušci, obvykle souběžně s cirkovirózou (PBFD).

Původce:
Původcem je ptačí polyomavirus z čeledi Papovaviridae. Šíří se kontaktem, u andulek navíc i nepřímo péřovým prachem, trusem a tělními sekrety. U andulek byl prokázán i přenos z matky na vejce.

Diagnóza:
Detekce polyomavirové DNA ze vzorku krve nebo trusu.

Léčba:
Léčba neexistuje. V USA je komerčně dostupná vakcína, ale o smyslu vakcinace se vedou spory. Ideální je prevence – testování na nosičství viru u všech ptáků vstupujících do chovu.

V článku byly použity informace MVDr. Veroniky Grymové, s jejím laskavým svolením.