Co je PBFD?

PBFD – z anglického názvu „Psittacine Beak and Feather Disease“, doslova „papouščí onemocnění zobáku a peří“. Tato infekční nemoc byla poprvé pozorována u volně žijících kakaduů v Austrálii. Jak uvidíme dále, není toto označení zcela přesné – příznaky mohou být i daleko odlišnější než jen poškození zobáku a peří. Správný název odvozený od původce onemocnění je cirkoviróza..

Co způsobuje PBFD?

Původcem nemoci je jednoduchý DNA virus, podle kruhového tvaru své nukleové kyseliny dostal název cirkovirus. Primárním projevem infekce je postižení imunity, podobně jako u lidského AIDS.

Ohrožuje PBFD i papoušky v ČR?

Dle údajů MVDr. Grymové bylo v její ordinaci od počátku roku 2000 diagnostikováno několik desítek případů PBFD u různých druhů papoušků. Osobně se domnívám, že ne každý běží s uhynulým papouškem na vyšetření a že uváděné množství případů je pouze pověstná špička ledovce.

Jak se PBFD přenáší?

Narozdíl od lidského HIV způsobujícího AIDS, je cirkovirus extrémně stabilní v prostředí a často odolává i běžné desinfekci. K přenosu tedy nedochází pouze přímým kontaktem, cirkovirus se přenáší trusem, obsahem volete a prachem z peří nemocných ptáků. Cestou do organismu bývá vdechnutí nebo pozření, virus postupuje do celého těla prostřednictvím cirkulujících bílých krvinek.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Projevy infekce jsou velmi variabilní. Klasické příznaky, tj. vypadávání peří a poškození zobáku jsou běžné u kakaduů, ale může se vyskytnout i u ostatních druhů papoušků. Některé druhy naopak nemusí mít peří poškozeno vůbec. U andulek se může projevit jako tzv. „francouzské pelichání“. Onemocnění může mít několik forem: perakutní forma postihuje čerstvě vylíhlá mláďata, končí rychlým úhynem. Akutní forma postihuje ptáky mladší 30 dnů v období růstu peří, obvykle se kromě poškození peří projevuje průjmem, zastavením činnosti volete. V některých případech se poškození peří vůbec nemusí projevit. Také tato forma končí fatálně během několika dnů až týdnů po nástupu příznaků. Chronická forma se vyskytuje obvykle u papoušků do 3 let stáří, ale byla zjištěna i u dvacetiletých. Postižení ptáci mohou žít měsíce a roky, než podlehnou banálnímu bakteriovému nebo plísňovému onemocnění, které by imunitní systém zdravého jedince bez problémů zvládl. Zde je patrná analogie k lidskému AIDS. Některý pták může dokonce být zcela bez příznaků jako bacilonosič celý život. Onemocnění se může projevit za velmi dlouhou dobu od nakažení, někdy i několik let!!

Jak lze PBFD diagnostikovat?

Kvůli obrovské variabilitě a nejednoznačnosti příznaků nelze diagnózu stanovit pouhým klinickým vyšetřením nebo pitvou. Jedinou spolehlivou diagnostickou metodou je detekce virové DNA metodami molekulární genetiky – laboratorní vyšetření z krve nebo vzorku tkáně.

Kde lze vyšetření provést?

V ČR se problematikou PBFD zabývá MVDr. Veronika Grymová (www.avetum.cz), odběr krve na vyšetření a zaslání do laboratoře by měl provést kterýkoli veterinář se zaměřením na exotické ptactvo.

Kolik to stojí?

Diagnostiku (PCR testy ze vzorku krve) provádí brněnská laboratoř firmy GENSERVICE. Cena vyšetření je v řádu několika stokorun. Tato částka je obvykle zlomkem hodnoty papouška a naprosto nepatrná položka ve srovnání s hororovými zážitky, když zjistíte toto onemocnění u svého domácího mazlíčka. O nezbytnosti vyšetření nového ptáka před umístěním do rozsáhlého chovu, který může mít mnohamilionovou hodnotu, se ani nebudeme zmiňovat.

Jak se dá PBFD léčit?

Tak, a to je na celé záležitosti úplně nejhorší – v současné době ověřená a spolehlivá léčba neexistuje. Podpůrná léčba zahrnující vitamíny a antimikrobiální terapii proti sekundárním onemocněním může zlepšit stav nemocného ptáka a oddálit fatální konec, ale to je všechno. Provádějí se pokusy s léčbou rekombinantním interferonem – látka, kterou si vytvářejí živé organismy samy, v imunitním systému pomáhá likvidovat některé viry a nádorové buňky. V lidské medicíně se používá k léčení některých virových onemocnění (AIDS) a některých typů rakoviny. Bohužel, jediná laboratoř na světě, která je schopná stanovení počtu virů v organismu (tzv. virové nálože), na jehož základě je možno ověřit, zda léčba je účinná (počet virů v organismu klesá), je v USA. Federální zákony USA ale neumožňují dovoz infekčního materiálu (vzorku) na území USA. Standardní laboratorní testy na PBFD pouze stanovují, zda virus je nebo není v organismu přítomen, bez ohledu na kvantitu.

Jak PBFD předejít?

Dle posledních údajů vědci v USA a Austrálii vyvinuli vysoce účinnou vakcínu proti PBFD již v první polovině devadesátých let. Bohužel, pravděpodobně kvůli neschopnosti obou skupin domluvit se na společném postupu a patentových záležitostech není dosud tato nadějná očkovací látka nikde na světě komerčně dostupná. Nezbývá než důsledně provádět preventivní vyšetření každého nově pořízeného ptáka. V budoucnu by mělo být toto vyšetření standardním postupem každého seriozního chovatele – prodejce, podobně jako je tomu v zahraničí. Nejsme-li si ABSOLUTNĚ jisti zdravotním stavem papouška a seriozností chovatele, jediný rozumný krok je NEKUPOVAT!!!