Charakteristika:
Pravděpodobně jediné onemocnění, u kterého v praxi dochází k přenosu na člověka. U papoušků se projevuje celou řadou klinických příznaků, běžné je bezpříznakové nosičství. Příznaky jsou i druhově závislé, např. u amazoňanů jde o dramatické příznaky zahrnující nechutenství, průjem, zvracení, žlutou moč, někdy i poruchy dýchání. U australských papoušků úhyn za neurčitých příznaků většinou se žlutou močí, u neofém a korel je často zánět spojivek. Trus může obsahovat nestrávená zrna mylně vedoucí k diagnóze syndromu dilatace předžaludku. U všech druhů jsou běžné nevýrazné příznaky – „ztráta formy“. Vyšetření na chlamydiózu by mělo být zásadou u všech nemocných papoušků

Původce:
Původcem je Chlamydophilla psittaci, bakterie dříve pro některé vlastnosti řazena k virům. Chlamydie se šíří vzduchem a prostřednictvím pozření infekčního trusu. Inkubační doba se pohybuje od 3 dnů do 3 měsíců, skrytá forma se může aktivovat i po letech.

Diagnóza:
Detekce DNA antigenu pomocí PCR ze vzorku krve nebo trusu, po smrti lze diagnostikovat pomocí specifického barvení otisků sleziny, jater a plic.

Léčba:
Dlouhodobé podávání (30 – 40 dní) vysokých dávek antibiotik tetracyklinové řady.

V článku byly použity informace MVDr. Veroniky Grymové, s jejím laskavým svolením.