Náš pár pyrurů modrobradých se záhy po příchodu nového roku 2005 rozhodl využít budku k něčemu jinému, než spaní. Časté páření a neklamné známky blížící se snůšky následovalo snesení prvního vejce na přelomu ledna a února. Bohužel, naši radost z prvního vajíčka vzápětí pokazilo jeho záhadné zmizení z budky, stejně tak zmizelo i druhé snesené vejce. Následovalo nasazení „operativní techniky“ – kamera nám dovolila nahlédnout do dění v budce. Bohužel chování obou rodičů vůbec nenasvědčovalo tomu, že by chápali k čemu je takové vajíčko určeno. S atrapou vajíčka hráli cosi mezi fotbalem a ragby, stěny budky se otřásaly pod nárazy tvrdé atrapy a nám bylo jasné, že stejně dopadne patrně i případný zbytek snůšky. Příroda nás postavila před rozhodnutí – buď investovat do líhně a odchoven a pokusit se vypiplat mláďata pyrurů modrobradých ručně, nebo nechat nezkušené rodiče snůšku zlikvidovat.

Díky železné pravidelnosti, s jakou samice kladla další vejce, a typickému vzhledu a chování snůšce předcházejícímu se nám dařilo vejce odebírat a opět nahrazovat atrapami. Vejce jsme zatím uložili na chladnější místo, několikrát denně obraceli a čekali, kdy bude snůška kompletní, abychom je najednou umístili do líhně. Nakonec jsme umístili vajíčka po třetím sneseném, zdálo se mi nevhodné skladovat je mimo líheň déle než týden. Nicméně, samice pokračovala ve snůšce. Po další porci třech vajec jsme doufali, že už to bude konečný počet. Jaké je naše překvapení, když samice ve snůšce pokračuje. Už během snůšky prvních vajec jsme omezili krmení naklíčeným zrním a vůbec vším, co by ji stimulovalo k dalšímu snášení, ale ta zelená bestie si z toho naprosto nic nedělá. Včera jsme umístili do líhně další vajíčko, započteme-li ta první dvě rozbitá, je to v pořadí již třinácté!! I když literatura uvádí dost početné snůšky u tohoto druhu (okolo osmi vajec), a samice se pravděpodobně snažila první rozbitá vajíčka nahradit, pořád jsme na dost vysokém čísle.

První dvě vejce, umístěná v líhni, se nevyvíjela, první bylo evidentně neoplozené, druhé jevilo typický znak odumření zárodku v časném stadiu inkubace, takzvaný „krvavý kruh smrti – blood ring of death“, při prosvícení jasně patrný krvavý kroužek na okraji žloutkového vaku. Ve třetím vejci signalizoval pavouček krevních vlásečnic neklamné známky vyvíjejícího se embrya. Stejný pavouček se postupně ukázal i na dalších vejcích až na poslední umístěná, u kterých je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné jejich stav rozeznat.

Při sbírání informací o inkubaci zárodků ve vejcích jsme na českém webu neobjevili příliš mnoho informací. Proto jsem se rozhodl zpřístupnit moje skrovné poznatky a fotografie alespoň touto cestou, pokusím se seriálek doplňovat podle okolností, zda se nám podaří umělý odchov tak, aby naše poznatky mohly posloužit i ostatním chovatelům.

Pro začátek několik fotografií vajíček v různém stadiu vývoje:

U tohoto vajíčka ještě nelze rozeznat, zda je oplozené.
Žloutek se zvětšuje jak přijímá vodu z bílku, červený pavouček vlásečnic začíná být jasně patrný po cca 4 – 5 dnech inkubace.
Po dalších asi třech dnech zabírá síť vlásečnic celý povrch žloutku, červený stín uprostřed je vyvíjející se embryo.
Po dalších šesti dnech je ve vajíčku patrné mohutnící embryo, při pozorném pohledu můžete vidět jeho pohyby.
Ve stáří cca 20 dnů zabírá embryo téměř celý objem vejce, je jasně patrné jak se zvětšuje vzduchový vak. Při pozorném pohledu je patrné, že mládě směřuje hlavičkou ke vzduchovému vaku, takže doufáme, že líhnutí proběhne hladce.
Toto je zmiňované vejce, kde zárodek odumřel v časném stadiu inkubace. Krvavý proužek tvořený buňkami odumřelého zárodku se začíná rozpadat důsledkem činnosti nějakých mikroorganismů. Je pravděpodobné, že obsah vejce by v tomto okamžiku nebyl nic pro náš nos.

Pro zajímavost uvedu techniku, použitou při prosvěcování – jako zdroj světla posloužila vysoce výkonná 1W bílá LED od firmy Luxeon. Přesto není technická úroveň fotografií moc dokonalá, úroveň osvětlení nedovoluje snímání s kratšími časy závěrky, chvějící se ruka s fotoaparátem a nízká hloubka ostrosti při plně otevřené cloně se na fotce projeví dost výrazně. I tak snad mají pořízené snímky zmenšené pro potřeby webové prezentace jistou dokumentární hodnotu.