(poznámka MVDr. Grymové k opakujícím se dotazům, jaká rizika nese pro těhotnou ženu a její plod soužití s papouškem v domácnosti.)

Pro těhotnou ženu nepředstavuje papoušek žádné zvláštní zdravotní riziko, a to z těchto důvodů:

1. Jediná nemoc, u níž reálně přichází v úvahu možnost přenosu z ptáka na člověka, je ptačí chlamydióza. Seriózní prodejci buď sami od sebe, nebo na vyžádání kupujícího, deklarují zdravotním osvědčením, že papoušek není nosičem chlamydiózy. Chlamydióza není rizikem primárně pro plod, jako např. zarděnky, nebo toxoplazmóza, ale v případě nutnosti léčit těhotnou ženu by vyšší riziko představovala léčba samotná (poměrně agresívní antibiotika, jimž je lépe se v těhotenství vyhnout).

2. Ostatní nákazy, které jsou samy o sobě u doma chovaných ptáků vysloveně raritní (např. TBC – za 9 let praxe jsem ji u papouška viděla 1x a to ve voliérovém chovu, nikoli u domácího mazlíčka), jsou přenosné na člověka pouze v případě, že je sám těžce nemocný nebo jinak oslabený (rakovina, AIDS, velmi malé děti nebo velmi staří lidé..). Pravděpodobnost, že těhotnou ženu při cestě do těhotenské poradny přejede auto, je cca 1000x vyšší než pravděpodobnost, že „něco chytne“ od papouška, kterého má již několik let doma.

3. Běžné nákazy typu rýmy si ptáci a lidé předávají vzájemně. Zpravidla je však na vině člověk, neboť ten chodí ven mezi lidi, zatímco pták sedí izolovaný sám doma v kleci a jediným zdrojem nákazy pro něj je jeho páneček.

4. Záležitosti kolem trusu ptáka jsou otázkou elementárních hygienických pravidel a doufám, že v civilizované společnosti není třeba vysvětlovat dospělým svéprávným lidem, aby si občas umyli ruce.

5. Často diskutovanou otázkou je toxoplazmóza, z jejíhož šíření jsou s oblibou obviňováni zejména městští holubi. Pravda je taková, že abyste od holuba nebo jiného ptáka chytili toxoplazmózu, museli byste ho sníst, a to syrového. Podle mého názoru si jedinec konzumující syrové papoušky toxoplazmózu plně zasluhuje a měl by být eventuálně léčen na jiném oddělení, než infekčním. Jediné zvíře, od něhož může normální člověk přímo dostat toxoplazmózu, je kočka. Kočka jako jediná ze všech zvířat vylučuje infekční oocysty svým trusem. Nejčastějším zdrojem toxoplazmózy pro lidi jsou ovšem nedostatečně tepelně opracované masné výrobky (salámy a šunky z podezřelých zdrojů, tatarský biftek, krvavý steak, ochutnávání syrové sekané…..)

6. Zcela jiná otázka je možnost alergie na ptačí peří. Je velmi vhodné, aby těhotná žena nebo malé dítě nespali v jedné místnosti s papouškem. Nic ovšem nebrání tomu, aby papoušek bydlel v jiné místnosti domu. Netěhotný člen rodiny by měl denně uklízet prach a špínu pod klecí a klec by měl i častěji čistit. V případě, že je těhotná žena alergička, roste pravděpodobnost, že i její dítě bude alergikem (totéž platí pro otce). Tyto případy by se ovšem měly řešit individuálně (někdy je pro alergika nezbytné i chov papouška oželet), ale rozhodně není na místě paušalizovat a jednoznačně odsuzovat chov papoušků nebo jiných zvířat.

Závěr: hovoříme-li o domácím mazlíčkovi (velké chovy jsou úplně jinou kapitolou), je v zájmu našem i v zájmu našeho zvířete znát co nejpodrobnějí jeho zdravotní stav a nadále se řídit zdravým rozumem.

MVDr. Veronika Grymová