(Poicephalus senegalus)

 

Jeden z nejznámějších afrických papoušků, poměrně obvyklý v chovech. Pro své vlastnosti bývá právem nazýván nejmenším z velkých papoušků.

Základní zbarvení nominální formy je zelené, spodek hrudi a břicha žlutý, hlava tmavě až světle šedá. Silný zobák je tmavě šedý. Duhovka oka je u mláďat tmavě šedá až hnědá, u dospělých ptáků sírově žlutá někdy s nádechem do šeda. Křídla dosahují téměř ke konci silného, krátkého ocasu. Přibližná velikost je 25 cm, hmotnost samce se pohybuje okolo 150 g , samice 130 g. Může se dožít věku 20 – 30 let.

Papoušek senegalskýNominální zeměpisná forma P. senegalus senegalus obývá okraje lesů a savan v pásu od západního pobřeží Guineje přes jižní Mauretánii po jih Mali. Forma P. senegalus mesotypus se vyskytuje ve východní a severovýchodní Nigerii, severním Kamerunu a jihozápadním Čadu. Od nominální formy se liší intenzivnějším zeleným zbarvením a oranžovým spodkem těla. Zeměpisná forma P. senegalus versteri obývá pás od Pobřeží slonoviny přes Ghanu po západní Nigerii. Spodek těla má zabarven tmavě oranžově až červeně se zelenými skvrnkami.

Samička se od samce obvykle liší menší a kulatější hlavou, menším zobákem, zelené zbarvení na prsou zasahuje níže než u samce, samice má spodní krovky ocasní s nádechem do zelena, samec čistě žluté. Toto určení pohlaví je samozřejmě nespolehlivé, zbarvení je do značné míry individuální a závisí na stáří ptáka a zeměpisné formě. Pro spolehlivé určení pohlaví je nutné použít metodu stanovení pohlaví rozborem DNA ze vzorku krve.

Potravu papoušků senegalských chovaných v zajetí tvoří směs zrnin pro větší papoušky, denně by měli dostávat hojnost ovoce a zeleniny. Vhodným doplňkem potravy jsou papouščí granule, vaječná směs. Jako pochoutku našim papouškům občas dopřejeme piškot, trochu jogurtu, kousek tvrdého sýra nebo vařeného drůbežího masa. Jejich přirozená zvědavost je nutí ochutnat i neznámou potravu. Větší kousky potravy si dovedně přidržují nožkou.

Papoušci senegalští nejsou nijak hluční. Občas sice umí vydat pronikavé písknutí, ale většinou se projevují jen mírně hlasitě a jejich přirozené hlasové projevy nejsou nepříjemné. Tato vlastnost z nich činí velmi vhodný druh pro chov v bytech. Naučí se sice vyslovovat několik slov tišším skřípavým hlasem, ale jejich pravé mistrovství se ukáže při napodobování zvuků z jejich okolí.

Pro chov v bytě vyhoví klec alespoň 50 cm dlouhá, 30 cm široká a 40 cm vysoká, samozřejmě čím větší tím lépe. Při chovu v takovéto kleci dopřejte papouškovi alespoň hodinu denně prolet v místnosti a kontakt s Vámi.