(Poicephalus meyeri)

 

Další druh z rodiny afrických dlouhokřídlých papoušků.

Základní barva hlavy, vrchní části těla, křídel a ocasu je hnědošedá, hruď a břicho modrozelené. Ramena a skvrny na hlavě jsou žluté, kostřec jasně modrý. Silný zobák je tmavě šedý. Duhovka oka je u dospělých ptáků temně oranžová. Mláďata nemají žlutou skvrnu na hlavě, žluté skvrny na ramenou méně intenzivní, duhovka oka je tmavě hnědá. Křídla dosahují téměř ke konci silného, krátkého ocasu. Přibližná velikost je 22 cm, hmotnost se pohybuje okolo 130 g. Pohlaví nelze podle zbarvení rozlišit, i když zkušení chovatelé jsou schopni s poměrně velkou úspěšností určit pohlaví ptáka podle tvaru hlavy a mohutnosti zobáku. Spolehlivé určení pohlaví je možné pouze analýzou DNA z kapky krve nebo endoskopickým vyšetřením. Jako ostatní papoušci této velikosti se může při dobré péči dožít věku 20 – 30 let.

Papoušek žlutotemennýDruh tohoto papouška tvoří šest poddruhů lišících se vzhledem a výskytem:

  • P. meyeri meyeri obývá jižní Čad, severovýchod Kamerunu, Středoafrickou republiku, Jižní Sudán a západní Etiopii. Zbarvení spodku těla tohoto poddruhu je spíše tyrkysově modré až modrošedé
  • P. meyeri saturatus obývá Ugandu, Rwandu, Burundi, západní Tanzanii a vnitrozemí Keni. V Tanzanii se překrývá oblast jeho výskytu s oblastí obývanou poddruhem P. m. matchiei. Tento poddruh se od základní formy liší o dost tmavší šedou barvou vršku těla, hruď je variabilně tyrkysová až zelená, ptáci jsou v průměru o cca. 2 cm větší.
  • P. meyeri matchiei obývá jihovýchodní Keňu, Tanzanii, severní Malawi, Zambii a jihovýchodní Kongo. Velikost je stejná jako předchozí poddruh, vrchní část těla je mírně tmavší než základní forma, hruď je variabilně tyrkysová až světle modrá.
  • P. meyeri transvaalensis obývá Severovýchodní Mozambik, Zimbabwe a východní Lesotho. Izolovaná populace v Jihoafrické republice v provincii Cape pravděpodobně vznikla z ptáků ulétlých z chovů. Od poddruhu P. m. saturatus se odlišuje pouze zelenějším zbarvením na kostřeci a vrchním šedým zbarvením více do hněda.
  • P. meyeri reichenowi obývá severní a střední Angolu a přilehlé oblasti Konga. Tento poddruh je mohutnější (24 cm), vrch těla je tmavě šedý do hněda, hruď modrá, žlutá skvrna na hlavě zcela chybí.
  • P. meyeri damarensis obývá jižní Angolu, severní a střední Namibii a severozápadní Botswanu. V oblasti Okawango v Botswaně se vyskytuje spolu s poddruhem P. m. transvaalensis. Stejně jako předchozí poddruh nemá žlutou skvrnu na hlavě, hruď má zbarvenou tyrkysově a jeho velikost je cca. 22 cm.

Potravu papoušků žlutotemenných chovaných v zajetí tvoří stejně jako u ostatních dlouhokřídlých papoušků směs zrnin pro větší papoušky, denně by měli dostávat hojnost ovoce a zeleniny. Vhodným doplňkem potravy jsou papouščí granule, vaječná směs. Jako pochoutku našim papouškům občas dopřejeme piškot, trochu jogurtu, kousek tvrdého sýra nebo vařeného drůbežího masa. Jejich přirozená zvědavost je nutí ochutnat i neznámou potravu. Větší kousky potravy si dovedně přidržují nožkou.

Podobně jako papoušci senegalští nejsou nijak hluční. Většinou se projevují jen mírně hlasitě a jejich přirozené hlasové projevy nejsou nepříjemné. Vlohy k napodobování řeči nebo zvuků z domácnosti mají podobné jako jejich známější příbuzní papoušci senegalští, kterým se podobají i chováním, přítulností a zvědavostí.

Pro chov v bytě vyhoví klec alespoň 50 cm dlouhá, 30 cm široká a 40 cm vysoká, samozřejmě čím větší tím lépe. Při chovu v takovéto kleci dopřejte papouškovi alespoň hodinu denně prolet v místnosti a kontakt s Vámi.